Borecké skály aneb oblíbené povídání V. Zieglera na únor

Borecké skály 2

Zhruba na třetině cesty po silnici z Turnova do Jičína, tam, kde jsou autobusová zastávka Borek a vlaková zastávka Borek pod Troskami, přetíná silnici modrá turistická značka, která vás dovede do Boreckého skalního města, které je chráněným územím od roku 1985. Ty časy, kdy jsem tam chodíval hledat zkameněliny a nacházel je, jsou už dávno, dávno pryč. Škoda, i když mé klepání geologickým kladívkem rušilo posvátné ticho skal. Je to docela malé skalní město, které se rozkládá na necelých 30 ha, ale o to je krásnější a já si ho zamiloval. 



Z vrcholů pískovcových útvarů na vás shlížejí hranové borovice podivuhodných tvarů a na pískovcové plošině roste na nevelké ploše původní reliktní bor i se zakrslými břízami. Skály nepředstavují typické "útvarové" skalní město; zajímavý je spíše jejich povrch ovlivněný zvětrávacími procesy. Nachází se zde také několik pseudokrasových jeskyní, v nichž byly objeveny opravdu významné pravěké nálezy ze střední doby kamenné. Borecké skály tvoří malé skalní město z pískovcových bloků, které jsou součástí tzv. rovenské kuesty a obklopují vrch Bor (360 m n. m.). 

V jižní části je skalní stěna obnažená a lze ji vidět už z dalekého okolí. Stejně jako další skalní města Českého ráje jsou i Borecké skály jsou tvořené křemitými a vápnitými pískovci a spolu s podložím vznikly usazováním materiálu v období svrchního turonu v českém moři doby křídové. Samotné skalní město se zformovalo koncem třetihor a hlavně ve čtvrtohorách. A procesy zvětrávání, které ovlivňují vývoj skalních útvarů, trvají až do současnosti. V oblasti Boreckých skal bylo horolezci popsáno 25 pískovcových skalních věží, jež jsou typické pro skalní města okolní. Skály mají jinak s výjimkou několika formací kompaktní charakter. 

Nevýraznost útvarů je vynahrazena rozmanitostí jejich povrchu, který je ovlivněn jak mechanickým, tak chemickým zvětráváním. Můžeme zde vidět např. voštiny, různé typy dutin, římsy, skalní okna a hodiny. Rezavě zbarvené plochy a výstupky jsou železité inkrustace. Ve skalách se nachází několik jeskyní a mezi nejznámější patří Ludmilina jeskyně s archeologickými nálezy zmiňovaného mezolitického stáří. V údolí mezi skalami kdysi tekl potok, který byl během roku 2011 uměle přeměněn na kaskádu rybníčků, mokřadních ploch a tůněk. Vzniklo tak místo vhodné zejména pro obojživelníky a různé druhy hmyzu. Na lokalitě najdeme hlavně borové lesy se svou typickou chudou flórou, výjimky tvoří vzácný kolenec Morisonův a upolín nejvyšší. Fauna je zastoupena převážně bezobratlými a ptactvem vázaným na lesní porosty a skalní oblasti. V osmdesátých letech minulého století zde zahnízdil a dosud hnízdí krkavec velký, i když je dnes lokalita hojně navštěvována turisty hlavně díky vyhlídkám na okraji skal, jež nabízejí nevšední výhledy do okolní krajiny. 

Borecké skály nesou své jméno podle vesničky Borek pod Troskami. Jsou součástí Geoparku UNESCO Český ráj, turistům je přístupná po modré turistické značce, která tudy prochází a vede dále směrem ke zřícenině hradu Trosky. Boreckým skalám se díky jejich kráse a zvláštní atmosféře přezdívá Pohádkový les. Stejný název nese i akce, která je zde pořádána pro děti a jejich rodiče každým rokem na jaře. Přijďte se tedy podívat do skalní pohádky, která ovšem poskytla i mnoho věcných vědeckých faktů.

Václav Ziegler



Vytvořeno 1.2.2021 10:35:25 | přečteno 105x | romana.proskova
Přihlášení