O těžbě zlata na Novopacku aneb oblíbené povídání V. Zieglera na leden 2021

Podíváme se tentokrát spolu do údolí říčky Zlatnice. Už jen jméno napovídá, že to tu má co dělat se zlatem. Od vidochovského melafyrového lomu, který je místem nálezů achátů, vede cesta kolem bývalých šachet po starých haldách na dno údolí potoka Zlatnice. 



Od 30. let 20. století zde stojí křížová cesta namalovaná Janem Raimundem z Pecky a kaple Panny Marie, před kaplí je krucifix z roku 1912. A jsme tu. Jsme nad areálem bývalých zlatých a snad i stříbrných dolů, v tzv. Zlatnici. Právě zde byla nalezena dle legendy soška Panny Marie, a proto zde ta kaplička. První těžební pokusy na tomto místě bývají označovány dle různých záznamů za velmi staré (snad někdy kolem roku 1000 a možná už dříve). Doly dosáhly zřejmě největšího rozkvětu v době panování Přemysla Otakara II. a Václava II., především v rozmezí let 1253 až 1305 a občasné otvírky pokračovaly až do 18. st. 

První záznam o výměně zdejšího zlata v pražském mincovním archívu pochází ale až z roku 1562. Zkoušené zlato tehdy vážilo 1,609 hřivny (váha pražské hřivny 253,5 gramu). Prý odsud pocházelo i zlato velké ryzosti (0,895–0,954). Kromě kapličky, bývalé zázračné studánky a křížové cesty z 30. let od Jana Raimunda z Pecky zde vidíme známky po bývalé těžbě. Nejryzejší drahý kov byl prý dobýván z podloží permokarbonských slepenců, drahý kov menší ryzosti se pak nacházel na této lokalitě i v melafyru. 

Ve svahu nad potokem je zbytek původní šachty po těžbě, dnes uzavřený mříží. Dokumenty, které se týkají těžby zlata ve Zlatnici a Stupné, byly přemístěny z Prahy do vídeňského archivu. V korytě potoka se dají při velkém štěstí rýžovat drobné zlatinky. Od studánky vede několik schodů ke kapličce. Tady však nemusíme končit… 

I okolí zlatnického údolí je geologicky nesmírně zajímavé a cenné. V nedaleké Borovnici se od bývalého větrného mlýna až ke kótě 528 nad západním cípem obce táhne pruh nalezišť psaronií a kalamitů, které kopírují průběh ploužnického obzoru. Nebo se vydáme k Supímu vrchu. Supí vrch je jeden z výstupů vytvořený třetihorní sopečnou činností v naší podkrkonošské krajině (patrná je místy i klasická čedičová odlučnost, větší část Supího vrchu bohužel byla vytěžena). Při jeho západním okraji můžeme nalézt krystaly amfibolu v matečné hornině. Tak tedy hodně štěstí!

Václav Ziegler



Vytvořeno 31.12.2020 17:53:30 | přečteno 194x | romana.proskova
Přihlášení