„Vápencový“ lom u Koberov aneb oblíbené povídání V. Zieglera na září

Koberovy   krystalické vápence (2)

Do Koberov u Železného Brodu se dostanete autobusem buď z Turnova, nebo ze Železného Brodu. Od zastávky autobusu je „vápencový“ lom vzdálen necelé dva kilometry po silnici směrem na Železný Brod. Lom je po pravé straně silnice a vstup do dnes již bývalého lomu je okolo skládky odpadu, která se sem vozí od počátku sedmdesátých let minulého století. Přesto se zpevněnou lomovou cestou dostanete až do lomu samotného. Cesta zpět je stejná. 



Říká se mu Vápencový lom. Je tak i označen v turistické mapě 1 : 50 000, č. 19, z roku 1991. Jenže před roky zde těžená hornina nebyla vápenec. Severní částí Koberov totiž probíhá důležitý zlom, kterému se říká lužická porucha. Podle něj byla vyzdvižena zemská kra severně od zlomu a dlouhodobá eroze pak odkryla horniny železnobrodského krystalinika, které je jižní součástí krystalinika krkonošsko-jizerského. Horniny železnobrodského krystalinika se usadily jako břidlice a vápence ve staroprvohorním moři v období, které je nám vzdáleno 450 – 400 milionů let. V době variského vrásnění prošly metamorfními geologickými procesy a změnily se na horniny přeměněné – fylity a krystalické vápence neboli mramory. V jedné takové čočce mramorů byl založen zdejší lom. 

Rozhodně si s sebou vezměte geologické kladívko (nemáte-li, poslouží i zednické či obyčejné) pro odběr geologických vzorků. Dále pak tužku, zápisník, skládací či pásmový metr, staré noviny (na zabalení odebraných geologických vzorků) a lupu, abyste si mohli prohlédnout nálezy na místě samém. 

Lom se nachází asi v polovině strmého svahu severozápadního úbočí Kozákova. Svah končí zhruba na kótě 438 m n.m. u osady Mundálov severozápadně od lomu a od lomu stoupá jihovýchodním směrem až k osadě Dlouhý s nadmořskou výškou 523 m n.m. Tímto svahem byla vybudována silnice, která spojuje Koberovy se Železným Brodem. Silnice probíhá v nepřehledném lesním terénu zhruba po vrstevnici. Nad silnicí (po pravé straně na Železný Brod) byl otevřen zdejší lom. 

Po lomové cestě vstoupíme podle skládky odpadu do areálu bývalého lomu. Je založen v čočce přeměněných vápenců železnobrodského krystalinika. To se dnes pokládá za součást krkonošsko-jizerského krystalinika a jeho geologická historie začíná v ordoviku.

Jeho spodním a velmi výrazným členem jsou pokrývačské fylity železnobrodské, vzniklé v hlubokovodním prostředí jako flyšové sedimenty. Do nadloží následují vulkanity tzv. železnobrodského komplexu a metakvarcity. Všechny tyto horniny jsou ordovického stáří. Silurského stáří jsou pak metamorfované graptolitové břidlice (grafitické fylity) a naše krystalické vápence (mramory). Devonskými uloženinami jsou některé přeměněné vápence a fylity, přesvědčivé paleontologické doklady pro devonské stáří těchto hornin však dosud chybí. V okolí lomu, při silnici, zastihneme dnes zahliněné výchozy grafitických břidlic, v okolí Železného Brodu pak pokrývačské fylity železnobrodské. Zkuste z takového místa odebrat vzorky hornin. 

Zdejší mramory nejsou úplně čisté vápencové složení. Mají značnou příměs uhličitanu hořečnatého, protože během zpevňování horniny a vlivem tlaků a teplot při metamorfóze je prostoupily hořečnaté roztoky. Zůstaly však krystalickými vápenci, neboť hořečnatých roztoků nebylo tolik, aby přeměnily vápence na dolomity. Ovšem při vrásnění vznikly již v pevných horninách četné praskliny, které byly později vyplněny křemenem. Tak takové horniny se tady těžily jako stavební materiál. 

Musíme však také říci, že ve stejných horninách vznikl v nedalekém Bozkově kras. I zdejší mramory podlehly slabému zkrasovění. Nad lomem jsou vyvinuty mělké závrty a v dutinách mramorů se vytvořily krápníky. Těsně pod povrchem, kde působil dešťový ron erozi, byly z mramorů vypreparovány složité křemenné struktury, které ukazují průběh prastarých prasklin mramorů vyplněných právě křemenem. Zkuste najít takový vzorek zdejší horniny. Nemusíte kvůli tomu bušit do stěny lomu, stačí se podívat po úlomcích horniny po těžbě. 

Zdejší mramory jsou poměrně jemnozrnné. Chemicky jsou to uhličitany převážně vápníku a měly by tedy šumět po kápnutí octa. Zkusme to. Šumí. A co ostatní minerály? Chceme-li v hornině hledat některé minerály, musíme se zaměřit na pukliny či praskliny. Praskliny, které byly vyhojeny křemenem, jsme už určitě objevili, ale co další minerály. Někdy se na větší puklině najdou malé klencové krystaly kalcitu či nahnědlé malé sloupečky aragonitu. Šedé až žlutošedé stébelnaté až vláknité agregáty patří wollastonitu a narůžovělé zrnité agregáty zase dolomitu. Ten j tu však velmi vzácný. Pokud najdete na puklině nějaké minerály, snažte se odebrat opatrně vzorek tak, abyste minerály nerozbili. 

Těžba ve zdejším lomu odkryla zajímavý kus pradávných dějin kraje pod Kozákovem. Škoda jen, že ty nejzajímavější části lomu byly v nedávné době překryty odpadky a nemohou být dnes studovány.  

Václav Ziegler

   


Vytvořeno 30.8.2022 16:18:32 | přečteno 328x | romana.proskova
Přihlášení Cookies