Za bítouchovským metagranitem aneb oblíbené povídání V. Zieglera na květen

minerál 2 002povidani na kveten geopark

Dneska se vydáme za nejstarší, dosud zjištěnou, horninou geoparku Český ráj. Mezi geology je známá jako bítouchovský metagranit. Zcela obecně se jí říká také bítouchovská žula a dokonce jako žula byla těžena v bítouchovském lomu. 


A kdeže najdeme ten lom? Vypravíme se ze Semil Bítouchovskou ulicí směrem k Bítouchovu (dnes je to součást města Semily) a na pravém břehu řeky Jizery, na okraji lesa těsně nad Riegrovou stezkou je ten starý a opuštěný lom. V něm byla těžena narůžovělá, středně zrnitá hornina, nazývaná bítouchovská žula. Nevelké těleso granitu má na povrchu rozlohu necelý 1 km2. Hornina je tak silně tlakem a teplotou deformována, že jde jen stěží poznat, že původně to byla žula. Ano, původně albitická žula je poznamenána účinky přeměny tak, že se výsledný prodekt její přeměny označuje jako albitický metagranit. V místech slabší přeměny, v tzv. metamorfních stínech, zůstala původní žulová stavba ještě poněkud zachována. Pak lze snadno rozpoznat křemen, sodný živec (albit), chlorit, který vznikl přeměnou biotitu, a místy zelený epidot. Na turistické lávce nad Jizerou je tak silně prokřeměnělá, že se její původní zrnitá stavba ztrácí v celistvé podobě. Níž po toku řeky je původní hornina již tak zbřidličnatělá, že na první pohled připomíná fylity, a proto se nazývá fylonit.

A ještě jedna zajímavost zdejší těleso metagranitu provází. Skála na pravém břehu kaňonu Jizery u vpusti přívodní štoly pro vodní elektrárnu v Podspálově, asi 1 km sz. od Bítouchova u Semil je tvořena deformovanými diority, jejichž těleso proniklo do granitu krátce po jeho vzniku. Původní kontakty obou typů těles jsou zastřeny intenzivní variskou deformací, kdy z původních amfibolických dioritů vznikají páskované amfibolické metadiority s hojným epidotem a chloritem, z granitoidů místy až fylonity, detailně provrásněné jemnozrnné horniny, tvořené převážně sericitem, v nichž zůstávají zřídka zachovány jen deformovaná a rekrystalovaná křemenná zrna a porfyroklasty (úlomky či pozůstatky) draselného živce. Obě horniny byly datovány U-Pb metodou na zirkonech. Bítouchovský metagranit poněkud překvapivě poskytl stáří 541 ± 10 milionů let a stejné stáří v rámci chyby daly i zirkony z amfibolického metadioritu. Obě horniny tedy pocházejí z období na přelomu starohor a prvohor, z doby kdy doznívaly hlavní síly kadomského vrásnění.

Řekněte, nestojí to za to, se vydat na tak objevnou cestu? Poznáte zatím nejstarší zjištěnou historii zdejšího kraje a naleziště samo má velký význam regionálně-geologický a je to přece jenom významná geoturistická zajímavost. 

Václav Ziegler



Vytvořeno 30.4.2022 17:23:20 | přečteno 251x | romana.proskova
Přihlášení Cookies