Globální Geopark UNESCO Český ráj

Geopark Čr intro

Geopark Český ráj označuje území se širokou škálou geologických a geomorfologických fenoménů, paleontologických, archeologických i mineralogických lokalit a podává představu o vývoji Země. Leží na styku tří geologicky odlišných území, a proto je zdejší rozmanitost neživé a živé přírody výjimečná. Krajina vyniká vysokou koncentrací přírodních i historických památek a zároveň dokládá vliv a význam přírodních podmínek na ekonomický a kulturní vývoj společnosti. Území geoparku bylo v průběhu stovek milionů let opakovaně dnem moří a jezer, několikrát zde probíhala sopečná činnost. Výsledkem je krajina s divokými skalami, sopkami, krasovými jevy, řekami, romantickými údolími, lesy, loukami a rybníky. 
Jako první v republice zde byla v roce 1955 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Český ráj. Geopark svou rozlohou 833 km2 výrazně toto území přesahuje.
Pro mimořádně cenné přírodní, geologické a krajinné hodnoty byl Geopark Český ráj v roce 2005 zařazen do Evropské sítě geoparků a v roce 2015 se stal jako jediný v České republice členem Globální sítě geoparků UNESCO.
Globální geopark UNESCO Český ráj spravuje nezisková společnost Geopark Český ráj o.p.s. Posláním společnosti je pečovat o uchování přírodního a historického dědictví, uplatňovat poznatky výzkumu a vědy, vzdělávat veřejnost a vytvářet podmínky pro šetrnou turistiku a udržitelný rozvoj ve spolupráci s místními komunitami.




Geologický vývoj geoparku

Velmi dlouhou a pestrou geologickou minulost geoparku dokládá přítomnost nejrůznějších typů hornin z různých geologických období.

Nejstaršími horninami, s kterými se můžeme na území geoparku setkat, jsou muskovitické metagranity a metadiority, jejichž vznik byl datován na samý konec období prekambria, před asi 550 milionů let. Původní žuly a diority, které sem tehdy během kadomského vrásnění pronikly, byly na konci prvohor během variského vrásnění vyzdviženy a přeměněny do nynější podoby. Dnes je najdeme zejména v korytě řeky Jizery v okolí Semil.

Z období starších prvohor, pravděpodobně z kambria až ordoviku, pocházejí horniny, které vystupují na povrch v okolí obce Jílové u Držkova. Tyto slabě metamorfované chlorit-sericitické fylity ("železnobrodské břidlice") jsou unikátní z hlediska obsahu ichnofosílií i pravých fosílií. V tělesech těchto fylitů jsou zavrásněny čočky starších krystalických metamorfovaných dolomitů, z nichž patrně největší se nachází nedaleko obce Bozkov. Její stáří je pravděpodobně kambrické a je v ní vyvinut poměrně rozsáhlý jeskynní systém. Díky vodní erozi a různě odolným partiím v hornině obsahuje bohatou krasovou výzdobu.

Horniny krystalinika jsou od mladších jednotek na JZ odděleny významnou geologickou strukturou, tzv. lužickým zlomem, podél něhož docházelo a dochází k častým tektonickým pohybům.

Východní a severovýchodní část geoparku pokrývají horniny podkrkonošské pánve. Ukládání zde probíhalo od svrchního karbonu do spodního triasu a výplň tvoří převážně sladkovodní sedimenty, jemnozrnné jezerní jílovce a prachovce, nebo říční pískovce a slepence, často arkózovité. Místy jsou vyvinuty slabé slojky uhlí nebo polohy bituminózních břidlic (hořlavých lupků). Na organickou hmotu je v některých případech vázáno slabé Cu zrudnění. Břidlice obsahují poměrně velké množství zkamenělin, z flóry zde bylo popsáno několik druhů kapradin, přesliček a jehličnanů, z fauny zejména škeblovky, ryby, žraloci, obojživelníci a hmyz. Dále také četné ichnofosílie a koprolity. Arkózovité sedimenty v okolí Nové Paky jsou známé bohatým výskytem petrifikovaných (zkřemenělých) stonků rostlin a částí rašelin. Popsány odtud byly stromovité přesličky, kapradiny, "kapraďosemenné" rostliny a jehličnany. Sedimentace v pánvi byla zároveň provázena několika fázemi bazického vulkanismu s produkcí čedičů (tzv. melafyrů), pyroklastik a rovněž křemitých roztoků, které prosytily části rostlin, tvořily konkrece karneolu v sedimentech a v podobě chalcedonů, achátů a dalších forem křemene vyplňovaly dutiny v melafyrech.

Střední a jižní část geoparku pokrývají horniny období křídy, kdy bylo během cenomanské transgrese v této oblasti uloženo několik desítek metrů křemenných pískovců. Na ně nasedá sled až sto metrů mocných vápnitých pískovců a písčitých vápenců z období středního až svrchního turonu. Sedimentace nadále pokračovala až do coniacu ukládáním křemitých pískovců, místy o mocnosti až 100 m. Ústupem moře na konci křídy ukládání skončilo, později byla v těchto sedimentech erozí vytvořena rozsáhlá skalní města.

V neogénu, před asi 17 miliony let, došlo k obnovení sopečné činnosti vázané na lužický zlom, která v několika fázích pokračovala až do nejmladších třetihor před 4,5 miliony let. Většinou bazický vulkanismus vytvořil několik známých a nápadných útvarů v geoparku, např. Trosky, Zebín, Kozákov, Čertí kopeček, Kumburk aj.


Vytvořeno 17.5.2019 10:49:50 - aktualizováno 20.2.2020 11:51:55 | přečteno 1424x | sprokesova
Přihlášení