Technické památky: památky spojené s řemeslem

Roztoky u Semil

Roztoky u Semil 42, Roztoky u Semil, 513 01

Roztocký mlýn je podkrkonošský vodní selský mlýn s třísetletou tradicí fiedlerovského mlynářského rodu. Mlýn byl vyhledávaným cílem školních výletů, rodin s dětmi a milovníků historie. Od začátku roku 2020 je však již pro veřejnost uzavřen.

Mlýn se nachází na Staroveském potoku, pramenícím pod Vysokým nad Jizerou v romantickém Fiedlerově údolí. Kdysi na Staroveském potoce stávaly čtyři mlýny, jeden z nich vyhořel ještě za první republiky, dnes už stojí pouze jeden, mlýn s č.p42. Údolí nese jméno slavného mlynářského rodu Fiedlerů, který na tomto mlýně provozoval mlynařinu nepřetržitě tři století.


Z historie mlýna

Prvním mlynářem z rodu Fiedlerů, který si mlýn od vrchnosti pronajal v roce 1685, byl Mikuláš Fiedler. Mlýn mlel pouze námezdně a obsluhu mlýna prováděl vždy mlynář se synem, kterého sám vyučil. Mlynářské řemeslo si tedy Fiedlerové předávali z otce na syna od roku 1685 až do roku 1941.

Raritou mezi bývalými mlýny na Staroveském potoku bylo, že mlýn v Roztokách byl od samého počátku až do svého nuceného zastavení v roce 1941 poháněn vodním kolem na vrchní vodu zvaným korečník. Vodní kolo mělo v průměru 4,5 m a jeho výkon byl 7 KS. Roční kapacita mlýna se pohybovala v rozmezí 1000-1500 q žita.

Mlýn s tak dlouhou tradicí prodělal řadu změn, jak na budově mlýna, tak i v mlýnském zařízení. Ve druhé polovině 19. století u mlýna vznikla brusírna skleněných kroužků a bylo tu zřízeno rovněž pecnářství. Z žitné mouky se tady pekl chutný voňavý žitný chléb. Sedláci přivezli do mlýna obilí k semletí a pak si odebírali dle potřeby chleba, který se pekl každý den, samozřejmě kromě neděle. Chléb se koňským povozem rozvážel do okolních obcí - do Staré Vsi, Vysokého nad Jizerou a Tříče. Mlýn byl vybaven dvěma pískovcovými kameny, teprve v roce 1910 byla zakoupena válcová stolice a tím se kapacita mlýna zvýšila.

Protektorátní ministerstvo zemědělství zastavilo provoz mlýnů na Staroveském potoce vyhláškou ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1941. Strojní zařízení bylo zapečetěno a pravidelně kontrolováno gestapem. Roztocký mlýn 42 tak stál dlouhé čtyři roky a veškeré zařízení mlýna značně utrpělo.

Po porážce Německa v roce 1945 se malé podkrkonošské mlýny navzdory nadějím svého znovu zprovoznění nedočkaly. Přišlo znárodňování a s ním zánik těchto malých mlýnů. Z mlynářů se po válce stali pomocní dělníci putující z továrny do továrny. Poslední zdejší mlynář Bohumil Novotný končí po pomocném dělníkovi jako družstevník. 

Dějiny tedy nedopřály mlynářskému rodu Fiedlerů pokračovat v tradici. Naštěstí však ještě po této zemi chodí lidé, kteří si dokáží starých tradic vážit a dělit se s nimi nezištně s ostatními. K těmto lidem patří Ing. Bohumil Novotný, syn posledního mlynáře. Náročná rekonstrukce mlýna a jeho zařízení začala v roce 1990 a dodnes tu stojí poslední dochovaná mlýnská budově na Staroveském potoce - kus historie podkrkonošského mlynářství a pecnářství.


Přihlášení