První zmínka o tvrzi Lobeč, která stála v místě zámečku, je z roku 1513, kdy ji jako součást statku, prodal Záviš z Harasova Johance z Vísky. Později byl několikrát upraven a v současné době je využíván jako penzion.

První zmínka o tvrzi Lobeč, která stála v místě zámečku, je z roku 1513, kdy ji jako součást statku, prodal Záviš z Harasova Johance z Vísky. Potomci Johanky a Jana Lobeckého z Lobče  drželi Lobeč po celé 16. století. V roce 1601 koupila statek Barbora Vartemberková z Lobkovic a připojila jej k bezdězskému panství. Spolu s Bezdězem se dostala Lobeč za pobělohorských konfiskací do majetku Albrechta z Valdštejna a po jeho zavraždění Bezděz získal plukovník Walter Buttler, jako odměnu za účast na vraždě. Z odměny byl povinen zaplatit spolupachateli  Robertu Geraldinovi 30 000 zlatých, nebo mu přenechat část bezdězského panství- tato varianta se stala skutkem a roku 1638 kromě Lobče získal Geraldin i Mšeno.

Nový majitel vystavěl v polovině 17. st. v místě bývalé tvrze zámek, který se stal jeho sídlem. Na sklonku 17.st. se panství dostalo do majetku hrabat Věžníků, kteří v roce 1724 přestavěli zámek v barokním slohu do podoby v jaké se v podstatě zachoval dodnes. V polovině  18. st. Získali panství Mšeno-Lobeč Clary-Aldrigenové a od počátku 19.st. se zde vystřídala řada majitelů. Zámek byl v roce 1833 přestavován a v roce 1913 dala jeho tehdejší majitelka Helena Kreutzerová nově upravit vnitřní prostory, od ní statek se zámkem koupil ředitel Škodových závodů v Plzni Josef Šimonek.

Rodina současných majitelů zámeček využívala  do roku 1945, poté zde byla umístěna pobočka pražské psychiatrické kliniky (Léčebna dlouhodobých neuróz). Od roku 1990 se celý majetek vrátil původním majitelům a od r. 2000 zde funguje ubytování a zámeček získává postupně svou původní podobu.

Přihlášení