Kostelík sv. Jana Nepomuckého na Poušti

Církevní památky: kostely

mailŽelezný Brod

Železný Brod, 468 22

Telefon:+420 483 389 572
GSM:+420 603 871 613
E-mail:farabrod@volny.cz
arch.tomesek.zb@iol.cz
Kostelík nechal postavit hrabě Karel Josef Des Fours v roce 1769 na místě s nejkrásnějším výhledem na Železný Brod.

Roku 1860 nechal Franz Vincenc Des Fours-Walderode z Mont-Athienville kostel opravit a zřídil zde rodinnou hrobku, kam byly převezeny ostatky rodu.  Kostelík má vynikající akustiku, a proto jsou zde pořádány tradiční koncerty vážné hudby. Jejich cílem je získání finančních prostředků na opravy kostela. Od roku 1997 se zde pořádají i tradiční poutě.

Poloha: Z náměstí se vydáte ulicí Masarykova a budete pokračovat ve směru na Semily. V ulici Pelechovská cca 100 m od křižovatky na Koberovy zahnete doprava (celá trasa je značena zelenou turistickou značkou). Pod kaplí je místo s deštníkem a lavičkami určené k odpočinku turistů. 

V kostelíku se pravidelně konají kulturní akce - poutě, koncerty, vernisáže výstav ad. Mezi největší patří Svatojánská krojovaná pouť (květen) a Koledování na sv. Štěpána (prosinec). 

Podrobná historie z kronik: Z kronik p. Cejnara – roku 1689 sedlák Vorsa z Brodce na žádost svého jediného nábožensky založeného syna, nechal na svých gruntech v lese na kopci vystavět domek, jeho syn se zde žil poustevnickým životem

Další zpráva o poustevničení pochází až z roku 1731, kdy pan Morávek prodává část svého pozemku a část daruje Josefu Elenbachu z třetího řádu sv. Frantička z Assisi. Poustevník se na místě měl usadit na žádost hraběte Albrechta Maxmiliána Desfourse.

Půda byla darována z toho důvodu, že v kupní smlouvě byla charakterizována jako „Einode“ tedy poušť – neúrodná půda.

V letech 1756 až 1763 – probíhá sedmiletá válka, která postihla i Železný Brod.

 O této válce pár pamětihodností zapsal i Jan Tepr, který je autem Železnobrodské pašijové hry. Teprovsko – myslivecký domeček na trávníkách a Teprův kříž.

Tradovalo se, že právě v tomto období našel hrabě Karel Josef Desfours útočiště u poustevníka Josefa Elenbacha na Poušti. Ve skutečnosti, ale období sedmileté války prožil v Horním Rakousku.

 Pod vlivem válečných události složil hrabě Desfour votivní slib. Chtěl tak poděkovat Bohu za to,  že uchránil jeho statky. Ve votivním slibu se rozhodl a zavázal nechat postavit kapli ke cti sv. Jana Nepomuckého Na Poušti.

 K realizaci votivního slibu dochází v letech 1766 – až 1769, kdy na místem začíná stavba zděné kaple. Vedoucí stavby byl zvolen Jan Jiří Folkert.

 Po dokončení stavby sem byly převezeny ostatky Jan Nepomuckého – pravost ostatků potvrzuje doklad z roku 1776. V současné době jsou ostatky světce v kostele sv. Jakuba Většího.

 V roce 1840 byly do kostelíku převezeny další ostatky světce a to sv. Jakuba Většího. Také jsou nyní v kostele sv. Jakuba. Proč ostatky tohoto světce nebyly umístěny do kostela sv. Jakuba rovnou není jisté.

 Po dokončení prací byl pro kapli stanoven kaplan s ročním platem. Prvním a zároveň posledním kaplanem byl páter Jan Hudský.

 V roce 1790 byl roční plat zrušen na žádost hraběte Desfurse s jednou podmínkou. V případě rozvodnění Jizery musí farář poslat kaplana, aby sloužil mši obyvatelům z levého břehu, kteří se nemohou dostat do kostel sv. Jakuba.

 Ze zápisků kronikáře Umlaufa se dozvídáme o dalším služebníku kaple a to panu Hadačovi. Hlídač pobíral deputát, což dotyčnému zajistilo slušné živobytí. Na tuto službu se z města vybíral vždy nejchudší občan.

 V 18. století po smrti pátera Hudského se na kostelíku objevila i učitelská činnost – ke vzdělání sem docházeli děti ze širokého okolí. Učitele zde byl Jan Propp.

 Ze zápisků kronikáře Jana Vozky se dozvídáme, že po Hadačově smrti zhruba v roce 1812 se hlídači nebo-li strážci kaple střídali a poustevna tak ztratil svůj dosavadní charakter.

 Ze zápisků dalšího kronikáře pana Františka Sochora se dozvídáme, o jistém Dominiku Maryškovi – ten celé prostranství kolem kaple a domku ohradil plotem a od sakristie k božímu hrobu uděla cestu z loubím a popívanými rostlinami. Domek zařídil jako Getsemanskou zahradu s figurou klečícího Ježíše. V té době byla kaple a její okolí nejvíce opečovávaná.

 Po jeho smrti roku 1846 nastoupil službu hlídače jeho syn. Ten, ale službu vykonával necelé 4 roky. A i za jeho krátkého působení dokázal kapli i okolí notně poničit. V zápiscích kronikáře Fišera se dozvídáme, že byl nedobrý hospodář.

 V roce 1850 došlo k prvnímu vloupání do kaple. Stalo se tak necelé 2 měsíce potom, co ze služby odešel Maryškův syn. Ukradeno bylo několik věcí. Jelikož nebyl zpracován řádný inventář o ukradených věcech se pouze dohadovalo.

 Inventář kostelíka byl sepsán až v roce 1946 Taťánou Kubátovou, která pro svoji knihu Průvodce po uměleckých památkách popsala interiér kostela.

 V kapli je od neznámého autora hlavní oltář na vápně malovaný – představuje klečícího Jana Nepomuckého.

 Mezi další vybavení kostelíku patřil vedlejší oltář sv. Josefa Umírajícího – ten je v současné době k vidění na zámku Hrubém Rohozci.

 Varhany - autorem byl Jan Gottwald ze Semil.

 Zvon na kostelíku je z věžičky, strážního domku, který byl postaven vedle kostelíka (pro hlídače-kaplany). V původním kostelíku byly zvony 3, ale v době 2. světové války byly použity k vojenským účelům.

 V období dalším se rodina Desfoursů ke kapli přestala zajímat a zub času se podepsal na jejím stavu.

 Panství se, ale ujmul syn hraběte Desfourse -  František Vincenc a situace se začíná zlepšovat.

 Z kontextu roku 1857 vyplívá, že využitím kaple by mohlo být vybudování hrobky rodu Desfoursů.

 Dále se jedná i o opravě domku pro strážce. Na základech původního domu byl postaven cihlový dům – stavbu prováděl zednickým mistr Vsával Waltr z Turova. K demolici domu došlo roku 1960 a od té doby, již nikdy nebyl obnoven. Jediné, co se z domu dochovalo je zvon – ten je ve věži kostelíka.

 Po dalších jednáních ohledně financování a následné úpravy a údržby hrobky, se se stavbou hrobky počalo roku 1860. Na společném financování se měli podílet obce z okolí – Železný Brod, Vrát, Kamenice, Jirkov, Smrčí, Záhoří, Loučky..

 Návrh na opravu a postavení hrobky vytvořil zednický mistr Josef Knapp.

 Pro vyhloubení hrobky musely být prokopány základy kaple. Prostor byl poté zpevněn cihlovou zdi. Do hrobky vedlo 25 schodů.

 Kolaudace proběhla na jaře roku 1862.

 K prvnímu uložení ostatků došlo, ale již v roce 1861. Uložení ostatků totiž bylo symbolicky ustanoveno na 200. výročí úmrtí prvního v Čechách usazeného předka Mikuláše Desfourse. Do kaple byly přeneseny jeho ostatky. Ostatky dalších 8 členů bylo uloženo do společného sarkofágu. V roce 1869 byl do hrobky uložen i sám zakladatel kaple František Vincenc.

 Ze zápisků kronikáře Fišera se dozvídáme akorát o Tiché svatbě, která proběhla v květnu roku 1874.

 Svatojánské poutě: Ze vzpomínek sedláka Dlaska z Dláskova statku se dozvídáme o první pouti již z roku 1826. Další doklad pochází až ze zápisků kronikáře o deset let později. Doba poutí byla přerušena válečným obdobím. Ze zápisků kroniky se dozvídáme, že roku 1947 byly na pouti pouze 2 prodávající. K dalšímu obnovení poutí došlo až v roce 1997. Na poutě se chodilo lesní cestou kolo studánky, která je vzdálena od kostelíku cca 80 metrů. Za časů slavných poutí u ní stála soška sv. Isidora, který držel v ruce kloub, sloužící jako hrneček. Poutníci měli možnost občerstvit se a omýt si obličej či ruce. Soška sv. Isidora je nyní k vidění na Bělišti.

 Další období až do 80. let 19. st. je poměrně klidné a o kapli nejsou žádné dochované záznamy.

 V roce 1992 začala další fáze oprav, do kaple byl zaveden elektrický proud. Byl restaurován kříž na věži. A v roce 1996 byla na opravu přizvána i skupina zahraničních dobrovolníků z Rakouska a Belgie, kteří přijeli pod patronací mezinárodního stavebního řádu. Poprvé po několika desítkách let byla opět kapel otevřena pro veřejnost.

 V roce 1996 na základě jednání s hrabětem Karlem Desfoursem bylo provedeno pracovníky Severočeského muzea v Liberci odborné posouzení zbytků rakví z hrobky pod kaplí. Ty byly částečně převezeny právě do muzea v Liberci a částečně do muzea v Železném Brodě.. Ostatky příslušníků rodu Desfoursů byly zpopelněny a ve společné urně uloženy do hrobky pod kostele sv. Jakuba Většího.

 V současné době je kaple v majetku České křesťanské akademie a stále pořádá slavné poutě a benefiční koncerty ke získání prostředků na nezbytné opravy kaple.


26.12.2021 14:00

Koledování Na Poušti

Srdečně zveme na tradiční koledování o druhém svátku vánočním na svatého Štěpána.
Všechny akce
Přihlášení