Skalní hrad Drábské světničky je situován na okraji pískovcové plošiny při západním okraji Příhrazských skal. Nedaleko leží také bývalé hradiště Hrada a ruiny hradu Klamorna, Drábské světničky jsou však zachovány nejlépe. Skalní stěny a věže tvoří hruboskalské pískovce teplického souvrství, okraj plošiny se místy rozpadá do samostatných skalních věží a pilířů oddělených puklinami. Podle puklin docházelo k intenzivnímu hloubkovému zvětrávání. Nestabilitu okraje plošiny ovlivňuje i podloží pískovců tvořené měkkými vápnitými jílovci náchylnými k sesouvání. Hrad představuje středověkou pevnost, vybudovanou na severozápadním okraji náhorní planiny zvané Hrada, ve výši 86 až 141 m nad tokem řeky Jizery, tehdy obklopené rozsáhlými bažinami. Při stavbě byla dokonale využita skalní morfologie a systému bloků, puklin a komínů k posílení obranyschopnosti hradu. Na sedmi pískovcových blocích byla vybudována dokonalá soustava prostor, vysekaných ve zdejším lehce opracovatelném pískovci, a roubených staveb, zakotvených do povrchu skal dlaby a drážkami. Zbytky keramiky a jiné nálezy svědčí o tom, že oblast plošiny Hrada byla souvisleji osídlena poprvé v mladší době kamenné a pak střídavě až do poloviny 15. stol. Opevnění Drábských světniček vzniklo po r. 1430, kdy se tu husitští hejtmani začali pevně usazovat a kdy také začali mít eminentní zájem na tom, aby dostali pod svou kontrolu dálkovou cestu, která právě pod Hradou procházela údolím Jizery z Lužice na Prahu. V současnosti jsou Drábské světničky zpřístupněny prohlídkovou trasou se schodišti a můstky.