V rozsáhlém stěnovém lomu v obci můžeme pozorovat částečně odtěžené těleso pyroxenického andezitu karbonského stáří. Andezity mají šedou barvu, ve zvětralých partiích červenohnědou. V základní hmotě se často objevují velké krystaly křemene, na puklinách pak křemen, žlutý fluorit, bronzit a další minerály. Nad obcí na kopci, tvořeném svrchnokarbonskými fluviálními sedimenty kumburského souvrství, tzv. štikovskými arkózami, je zřícenina hradu ze 14. století. Výchozy pod východními hradbami hradu jsou asi 25 m dlouhé a až 7 m vysoké, velké valouny křemene v polohách slepenců svědčí o značné unášecí schopnosti tehdejších řek, zejména v obdobích vyšší hladiny vody. V štikovských arkózách se poměrně hojně vyskytují zkřemenělé kmeny rodu Agathoxylon, náležející prvohorním jehličnanům. Jeden z těchto kmenů, zachovaný v pozici svého uložení, lze spatřit ve výchozu ve sklepení hradu.

50.4789472N, 15.6045044E