Rozsáhlé skalní výchozy u hradu Valečov s výškou až 6 m a délkou asi 20 m jsou tvořeny šedými až nažloutlými, většinou jemnozrnnými křemennými pískovci teplického souvrství. Na stěnách je dobře patrné planární šikmé zvrstvení, svědčící o převážně jižním proudění v křídovém moři. Z hlediska historického se jedná o jedinečnou lokalitu, neboť v horninách je vytesán komplex 28 skalních bytů (světniček), sloužících jako obydlí hradní čeledi a jako opevněný úkryt v dobách husitství.  Po opuštění hradu na počátku 18. století se světničky staly obydlím místní chudiny, tzv. skaláků. Podlahy světniček byly původně dřevěné, okénka zasklená a většina místností měla kamna s komínem vyvedeným nad skály. Některé výklenky  skaláci používali jako chlévy pro domácí zvířata. Světničky byly obývány až do roku 1892