Apolena aneb oblíbené povídání Václava Zieglera na leden

Apolena u Troskovic (2)

Kdo z Českého ráje by neznal Apolenu. Já sám ji navštívil mnohokrát. Už jen pro to její jméno. Ale Apolena není živá dívka, i když její půvaby jsou také moc hezké. Skalní město u Troskovic Apolena je přírodní rezervací a není jen součástí CHKO Český ráj. Pro svou krásu, i pro své geologické půvaby ji tvůrci Geoparku Český ráj zařadili i do tohoto evropsky i světově významného celku. 


Škoda jen, že si mnozí návštěvníci, ale i místní obyvatelé tuto světovou významnost neuvědomují. Skalní město Apolena vzniklo erozí rozpukané pískovcové tabule, pozůstatku křídového moře starého kolem 80 milionů let. Vliv na zmíněné rozpukání měla jednak erupce blízké sopky Trosky, k níž došlo cca před 17 milióny let, a jednak odsedání jednotlivých skalních bloků na úbočí Libuňské brázdy. 

Předmětem ochrany v této přírodní rezervaci je samo skalní město a jeho lesní ekosystém. Skalní město je tvořeno jednak okrajovými masívy a jednak samostatnými skalními věžemi, kterých je na tomto území celkem 27. Skály jsou tvořeny měkkým pískovcem coniackého stáří, který špatně odolává povětrnostním vlivům. 

Skály však nejsou jen obyčejnými skalami. Skrývají v sobě kroniku tehdejších roků, miliony let starých i doklady tehdejšího života v podobě zkamenělin. Ukrývají v sobě a na sobě i doklady tvorby zdejších skal vodou, větrem i mrazy, stačí se jen dobře dívat. Skrývají mezi svými stěnami i vzácnou květenu zachovalých reliktních borů a kyselých bučin, byť druhově chudá. Zato ve skalách hnízdí typicky skalní druhy ptáků – poštolka obecná, výr velký, kavka obecná a další. 

Ve skalním městě se nachází puklinová jeskyně Sklepy, největší svého druhu v Českém ráji. V jejích útrobách zimuje jedenáct druhů netopýrů, mezi nimi i u nás vzácné druhy vrápenec malý, nebo netopýr černý. Mravkolev běžný je hmyz z řádu síťokřídlých. Dospělý jedinec je okřídlený, larva žije v zemi v charakteristických kuželovitých důlcích, které slouží jako past na drobné bezobratlé, pohybující se po povrchu půdy. Častou kořistí jsou mravenci – odtud jméno mravkolev. Důlky larva vytváří nejčastěji v jemném písku pod skalními převisy, kde jsou kryté před deštěm. Pohybem hlavy larva nejen hloubí důlek, ale také „střílí“ písek po hmyzu, pohybujícím se po stěnách pasti, čímž urychlí jeho pád do středu důlku, kde čekají mohutná ostrá kusadla. 

Inu, mnoho vzácného a zajímavého najdeme na Apoleně a v jejím blízkém okolí. Snad si toho všimnou i zdejší lidé i turisti a snad i časem poskytnou Apoleně nejen morální podporu.

                                                       

Václav Ziegler


Vytvořeno 1.1.2020 16:01:14 | přečteno 348x | romana.proskova
Přihlášení Cookies