Je to starý, částečně zarostlý, stěnový lom, založený v komínové brekcii. Byl založen při úpatí kóty Bradlec nedaleko obce. Komínová brekcie čediče (terciérního) na styku se sedimenty karbonu a permu, které vypálila. Tak vzniklo zdejší naleziště nerostů - porcelanitů a nerostů kontaktních hornin. Skalní výchozy bazaltového, sloupcovitě odlučného čediče pod hradem Bradlec jsou zde typické. Sloupce na skalních výchozech jsou šikmo až subhorizontálně uložené směřují radiálně od středu tělesa. To svědčí o chladnutí bazanitového magmatu v přívodní dráze o izometrickém až mírně vejčitém půdorysu, která byla posléze obnažena selektivní erozí z okolních permských vulkanických a sedimentárních hornin. Žádné pyroklastické horniny nebyly na lokalitě Bradlec zjištěny. 

Stáří bazanitu na Bradleci bylo nově stanoveno metodou K/Ar na 16,53 ± 0,60 Ma (burdigal). Bradlec tak zapadá do hlavní etapy sopečné aktivity Českého ráje před asi 17 miliony let. Bazanitové sloupce posloužily i jako stavební materiál hradu, v jehož zdivu je možné najím kusy sloupců dlouhé až kolem 1 m. V lomu je odkryta komínová brekcie olivinického čediče. V hornině převládají xenolity okolních sedimentů nad úlomky vlastního magmatu. V úlomcích je čedič, permské melafyry i sedimenty (pískovce, aleuropelity, vápence). Úlomky magmatu bývají obvykle sklovité, některé jsou silně rozložené. Základní hmotu skládá augit, olivín magnetit, plagioklas, vzácněji biotit a čedičový amfibol. V hornině potom velké krystaly amfilbolu, augitu, apatitu a magnetitu, v dutinách se vyskytuje natrolit, vzácně kalcit.

Koryto Bradleckého potoka je na západním úpatí vrchu Bradlec (kóta 502 m.n.m.), 50m západně od koupaliště v Bradlecké Lhotě. Poměrně úzké koryto Bradleckého potoka je vyplněné štěrkopísky až písky, v nichž se vyskytuje řadu nerostů a mezi nimi i české granáty. A zarýžovat si zde také můžete. Ale v malém!

Václav Ziegler