Bývalá sopka je dnes jen pozůstatkem dávné sopečné činnosti z doby před 17 – 20 miliony lety a tvaru ploché kupy z vyvrženého sopečného materiálu a z čediče. Celý tvar Čeřovky vynikl až v době, kdy byly z jeho okolí erozí odneseny měkké usazené křídové horniny, slínovce a vápnité jílovce.   Tepelné působení magmatických výlevů čedičových žil zde zapříčinilo přeměnu křídových jílovců na porcelanit, horninu, která se skutečně uměle vyrobenému porcelánu podobá. Z minerálů se na lokalitě vyskytuje amfibol, augit, hlízovitý kalcit, magnetit, olivín, natrolit a ještě jiné zeolitové nerosty. Všechno to je dobře vidět v bývalém lůmku v boku Čeřovky pod rozhlednou. Kdysi tady bývalo přírodní divadlo, ale kdeže je mu dnes konec. Škoda.

Geologie však není jedinou přírodní dominantou vrchu. Na vrcholu a části svahů jsou smíšené porosty příměstského lesa. Díky jemu a podloží tvořenému čediči, slínovci a vápnitými jílovci, jakož i členitosti terénu s významným rozdílem mezi jižně orientovanými partiemi s teplomilnou doubravou a dubohabřinou a severními svahy, porostlými hlavně buky, se zde vytvořily podmínky, které umožňují růst vzácných druhů rostlin a také vzácných, až velmi vzácných druhů hub. V doubravách a dubohabřinách rostou nejen jejich vzácné druhy jako hřib satan či hřib plavý, ale i kriticky ohrožený hřib nachový. Naštěstí jsou to druhy, které se před lidmi brání samy. Jinými takovými vzácnými druhy jsou bezprstenné muchomůrky – muchomůrka stroupkatá a muchomůrka šedožlutavá, které často doprovází smrtelně jedovatá muchomůrka zelená. A ještě jiným vzácným druhem houby, která v doubravách roste, je dřevní druh houby jedovatý  hlívovník olivový, který zde roste v trsech na pařezech a kořenech starých dubů. Mykologové soudí, že jde pravděpodobně o jeho nesevernější výskyt v Čechách. V doubravách roste i zvláštně tvarovaný chřapáč kadeřavý a v bučinách je častá pýchavka ježatá, hřib kaštanový a různé druhy holubinek a pavučinců.

Na jaře zaplaví zdejší les pestrá hájová květena. Hlavně sasanky. A také zvířena. Stačí se jen zaposlouchat do ptačího zpěvu či spatřit létající skvosty v podobě otakárků. 

Na vrcholu Čeřovky byla v roce 1843 vybudována nejstarší vyhlídková věž v Českém ráji Milohlídka. Rozhlednu nechal postavit jičínský krajský hejtman Hansgirg, financována byla z darů bohatých měšťanů. Jak hlásá nápis vytesaný na stavbě: "Vystavená ochotou spanilých dárců Milohlídka, v úlevu nuznoživých, k rozkoši krasolibé". Staviteli vyhlídky nešlo pouze o samotnou vyhlídku, ale také o to, aby poskytl práci a obživu chudým. Během dalších let však nebyla vyhlídka příliš využívána a dokonce hrozilo její zřícení. Proto byla na konci 19. století postavena mohutná zeď, která věž ochránila. Rozhledna je 8 m vysoká a na její vyhlídkovu plošinu se dostaneme po 60 schodech. Rozhledna nad Jičínem má i dnes své romantické kouzlo a láká k procházkám a výstupu na ni.

Čeřovka je a já doufám, že i nadále zůstane přírodním i kulturním skvostem nejen Jičína, ale celého Českého ráje.

Václav Ziegler