Tábor vznikl při mohutné intruzi, která na konci permu vnikla do vulkanosedimentární výplně podkrkonošské pánve. Horninu – olivinický dolerit – tvoří plagioklas, pyroxen, magnetit a olivín. Přes značné stáří této horniny, je olivín v doleritu na Táboře velmi čerstvý. Jinak je dolerit bazická intruzivní vyvřelá hornina se středně zrnitou strukturou a tmavou barvou. Je ekvivalentem bazaltu (čediče) až gabra. Zdejší intruze doleritu byla a je otevřena několika lomy, které jednak vydaly svědectví o hornině, ale byly a jsou dodnes zdroje řady drahých kamenů z Podkrkonoší. 

Drahé kameny z Tábora a jeho okolí se výrazně liší od nálezů pocházejících z Novopacka či Kozákovska a jejich okolí. Jejich naleziště jsou nejen na samotné hoře, ale také na svazích po obou stranách silnice z Kněžnic do Libuně a na jižních svazích vrchu Tábor. Acháty z těchto nalezišť jsou zbarveny většinou sytě červeně, mají hodně hematitu, častá je okrová žluť a výrazné červené tečky v průsvitném chalcedonu. Lesy na sever od Železnice jsou dalším zdrojem nálezů drahých kamenů, zvláště červeného jaspisu a v menší míře i achátů. 

V Kracíkově lomu mezi Kyjemi a Doubravicemi se svého času nacházely i krásné křišťálové geody. Pro jednu takovou jsem se zhruba před 50 lety spouštěl po prádelní šňůře na lomovou stěnu, abych ji vyzvedl pro turnovské muzeum. Dnes se občas najde i geoda s ametysty. Zajímavé jsou i nálezy měděných nerostů, které se v těchto horninách vyskytují.

Zajímavé jsou i pískovce, tufity a jílovce ploužnického pásma svrchnokarbonského stáří (vycházejí na povrch např. nedaleko železniční zastávky Kyje), v nichž se dají nalézt často rostlinné zbytky svrchnokarbonské flóry.

Jenže Tábor, to není jen geologická lokalita. Například na západním svahu vrchu je rašelinné jezírko, což je jedna z nejvýznamnějších lokalit rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) v širší oblasti Českého ráje. Z dalších zajímavých druhů se zde vyskytují vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), řeřišnice bahenní (Cardamine dentata), ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), žindava evropská (Sanicula europaea), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), v blízkém okolí se vyskytuje bledule jarní (Leucojum vernum). V lesích i nad samotným Kracíkovým lomem se vzácně vyskytují i naše orchideje – okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a bradáček vejčitý (Listera ovata). Při svých zdejších toulkách jsem je zde pravidelně nacházel. 

Ze zoologického hlediska je lokalita zajímavá jako útočiště bezobratlých a obojživelníků. V jezírku žije skokan hnědý (Rana temporaria), v minulosti byl zaznamenán výskyt čolka horského (Triturus alpestris).

Zkrátka, vydáte-li se na Tábor a projdete-li si nejen zdejší lomy, ale i lesy, louky a zářezy tratí a cest, najdete zde mnohé podivuhodné věci! Tentokrát vás všechny zvu do přírody, ne do hospody. Třeba v ní potkáte i modré květy jaterníků!

Váš Václav Ziegler