V blízkosti probíhá těžba sklářských písků stejného stáří a původu jako pískovcová stěna u zastávky. Jde o horniny svrchního turonu a coniaku české křídové pánve. Jsou to žlutobílé až téměř bílé, středně zrnité, kaolinitické pískovce, s nepatrnými vložkami slepenců. Možné jsou nálezy jader schránek mlže druhu „Inoceramus“ inconstans a dalších druhů této skupiny mlžů. Dále se v pískovci nacházejí i jádra schránek dalších mlžů, např. Isocardia zitteli, Liopistha aequivalvis a dalších druhů mlžů. Spolu s nimi se vyskytují i amoniti Peroniceras tricarinatum a loděnky Deltocymatoceras leiotropis. 

Běžně se vyskytují i ježovky, serpulidní červi a vzácně i hvězdice druhu Astropecten scupini. V podloží vystupují místy žlutošedé, slinité pískovce, které jsou silně rozpadavé. V lomu, o kterém už také byla řeč, jsou dnes dobývány sklářské a slévárenské písky na výrobu křišťálového, obalového a plochého skla a sklářských vláken. Historie lomu sahá až do roku 1901, ze kterého pochází první zmínka. Před první světovou válkou se zde těžily kvádrové pískovce, které sloužily na výstavbu např. budovy Ministerstva obchodu v Praze, nemocnice v Jilemnici, Jičíně nebo na stavbu kostela na předměstí Hradce Králové. 

Lokalita poskytuje ale i cenné geologické informace. Během těžebních a průzkumných prací byly v období let 1997–2005získány nové informace o geologii a hydrogeologii křídových pískovců zdejší oblasti. Informace vedou k poznání geologických procesů, které v minulosti probíhaly při usazování pískovců v křídovém moři nebo při tektonických pohybech a vulkanické činnosti v terciéru. Žlutavé sprašové hlíny pleistocenního stáří jsou odkryty v nejvyšší části skrývkového řezu a mají mocnost 6–8 m. Z biologického hlediska bylo na lokalitě zjištěno přes 180 druhů organismů, z toho 16 zvláště chráněných obratlovců. Lom je příhodný pro hnízdění břehule říční. Vidíte, že i takový lom může být užitečný i jinak, než na výrobu věcí. Odkryté vrstvy nám přinášejí nová a nová poznání!

Václav Ziegler