Lom byl založen v příčném údolí, které protíná protáhlý ostrý hřbet, který je JV pokračováním Hůry (519 m.n.m.) a leží v jižním křídle novopacké antiklinály. Novopacká antiklinála je vyplněna sedimenty a sopečnými výlevy spodního permu. Těleso vulkanitu má směr ZSZ-VJV. Lom má dvě etáže. Šířka ve výchozu dosahuje 100 až 200 m, ale pravá mocnost se pohybuje kolem 100 m. V podloží byla zastižena pyroklastika, na nichž jsou uloženy tři výlevy melafyrových láv. Melafyry mají načervenalou barvu, která přechází místy do tmavošedé. Správně je hornina označovaná jako pyroxenicko-olivinický tholeit. Obsahuje především plagioklas, pyroxeny, olivín a amfibol.

Doubravický lom je známá a vyhledávaná lokalita achátů a jaspisů. Časté jsou nálezy pestrých jaspachátů, které vznikly jako výplň trhlin v melafyrovém mandlovci. Spolu s červeně a žlutě zbarvenými acháty se v dutinách nacházejí různé odrůdy křemene, především drúzy křišťálu, ametystu, záhnědy i citrínu. Nejkrásnější ukázky se vyskytují ve svrchní části lomu. Z karbonátů se vyskytují ankerit a kalcit. K zajímavostem patří sférolitické agregáty červenohnědých pseudomorfóz hematitu po vláknitém kalcitu ze svrchní části lomu. Ze zeolitů byly identifikovány heulandit a mordenit. Vzácně byly nalezeny kuprit, ryzí měď, chryzokol, azurit, malachit a tirolit. Rozkladem hořečnatých silikátů matečné horniny vznikl antigorit, palygorskit tzv. skalní kůže, montmorillonit a saponit.

Kracíkův lom Doubravice je geologická a mineralogická lokalita národního významu a pro výzkum chalcedonových hmot i významu evropského a světového.

Václav Ziegler