O hradu Návarov a jeho okolí aneb oblíbené povídání V. Zieglera na prosinec

hrad Návarov 2

Návarov je zřícenina hradu poblíž osady Návarov u Zlaté Olešnice v Libereckém kraji, v okrese Jablonec nad Nisou. Nachází se asi sedm kilometrů severovýchodně od Železného Brodu nad soutokem řeky Kamenice a potoka Zlatníku. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.

Než se budeme zabývat historií, musíme si říci také něco o zdejší přírodě, neboť bez ní by nebyla ani historie lidská. 


Hrad Návarov byl vystavěn na deformovaných pozůstatcích lávových polštářů v metabazitech železnobrodského vulkanického komplexu. Jeho svrchní polohy, na nichž hrad stojí, formují až několik desítek metrů vysoké skály na levém břehu Kamenice, severně od ústí Zlatého potoka do Kamenice. Na výchozech vystupují různě intenzivně deformované a rekrystalované typy metabazaltů. V rámci několik desítek metrů vysokých stěn se střídají silně zbřidličnatělé páskované, většinou voštinovitě vyvětrávající zelené břidlice, které jsou tvořeny deformovanými různě orientovanými, rotovanými protaženými klasty původně lávových brekcií, které se tvořily rozpadem polštářových láv, a které se střídají s masivnějšími typy metabazitů, které odpovídají celistvým lávám nebo lávám s poměrně dobře zachovalými polštáři. Lávové polštáře jsou dobře zachovány v horních partiích výchozu. Na řadě polštářů jsou vyvinuty rychle zchlazené krusty, radiálně uspořádané kontrakční trhliny, někdy se zachovávají také druhotnými minerály vyplněné mandle a dutiny v hornině. Zdejší přeměněné horniny tvoří až více než 100 m mocný komplex původně podmořských čedičů. Kdy vznikly? Inu, hodně dávno, někdy před více než 450 miliony lety. A kolem nich břidlice přeměněné na fylity a horniny hojně rozpukané vlivem horotvorných tlaků, vrásnění a formované erozí dlouhého času a řek a říček, které si jimi razí cestu do údolí řeky Jizery.

Kdysi tu byly skoro neproniknutelné lesy a jen málokdo si dovedl najít cestu, která by ho někam dovedla. A v lesích byla i divoká zvěř, ne zřídka i medvěd či vlci. Dnes už dávno však ne. Inu, podhůří Jizerských hor.

A trvalo hodně dlouho, než se zde usadil člověk. Archeologické nálezy dokládají osídlení až na konci 13. století. Sídlo, snad v podobě tvrze, zde bylo založeno asi až v polovině 14. století, kdy se po něm píše Adam Heřman z Heřmanic. K vybudování hradu došlo asi až za Jindřicha z Návarova, rodem z Valdštejna, který jej získal v roce 1380. 

O vzniku hradu se vypráví docela hezká pověst o návaře, lásce a napraveném hříšníku.

Aha, vy možná nevíte, co je to návara. Ve staré češtině slovo návara označovalo kaši z krup a hrachu. S tím je také spojena pověst, která nám zároveň objasňuje vybudování hradu. Ale o tom někdy až příště.

Václav Ziegler



Vytvořeno 2.12.2022 11:37:10 | přečteno 382x | romana.proskova
Přihlášení Cookies