Vyhlídka je situována v křemenných pískovcích teplického souvrství (tzv. hruboskalského kvádru), které leží navápnitých pískovcích a písčitých vápencích jizerského souvrství a případně bazálních vápnitých jílovcích teplickéhosouvrství. Ty jsou zde k vidění jen velmi vzácně a jsou velmi nenápadné. Těleso křemenných pískovců má mocnost asi 140 m. Jizera se postupně zařezávala do kvádrových ajemnozrnných vápnitých pískovců. Jde o

geologickou lokální zajímavost. V pískovcích se vyskytují i odkryté konkrece, dobří pozorovatelé si všimnou i šikmého zvrstvení horniny, při které jsou šikmé polohy, tak zvané klinoformy, v hornině ukloněny k jihozápadu pod úhlem 12 - 15°.

Jak se tam dostat? Když se vydáte do Klokočských skal od západu (od Turnova po turistické červené značce), jako první narazíte na slepou odbočku ke Zdenčině skále. Než k ní dojdete, uvidíte kolem sebe spoustu malých skalnatých údolíček. To jsou takzvané Betlémské skály. Dobrodružnější povahy zde mohou slézt z cesty a prozkoumat některé z těchto údolí. Najdete zde spoustu pozůstatků po trampech, kteří zde v létě občas přespávají a dělají ohýnky.

Ze Zdenčiny skály je také krásný výhled do údolí Jizery, vytvářející ve svém zdejším kaňonu meandr mezi vrcholy Zbiroh (453 m n. m.) a Na Chocholce (400m n. m.). V dálce je vidět i masiv Kopaniny (657m n. m.). Vrcholové plato vyhlídky je jak dělané na přestávku a svačinu. Pod skalou je i stromy omezená vyhlídka na druhou stranu k Turnovu a zámku Hrubý Rohozec.

V Klokočských skalách nejdete oproti jiným skalním městům Českého Ráje pod skalními věžemi a nezakláníte krk, ale jdete přímo po jejich vrcholcích. Pískovcová tabule se tu na hodně místech teprve rozděluje na jednotlivé věže.

Rostou zde květnaté bučiny, je zde pěstována především borovice. V okolí skalní vyhlídky roste žebrovicerůznolistá a ohrožená česká orchidej prstnatec májový, která patří mezi zvláště chráněné druhy a nacházíse i na Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky.

Skalní vyhlídka byla pojmenována podle mladé dívky Zdeničky z nedaleké vesnice, která ze skály, kvůli nešťastné lásce,skočila dolů. O jejím dalším osudu jsou pak dvě verze, které jsem slyšel už dávno v turnovském muzeu. Znám dobře i jejich autora. Podle první se nešťastná dívka zabila. Podle druhé však spadla do bujného porostu malin a ostružin, ze kterého ho ji vyprostil mladý myslivec, a Zdenička se zanedlouho stala mladou paní myslivcovou a povila svému zachránci osm pěkných dítek, které v lásce a bázni Boží vychovali.

Dobře však vám radím, neskákejte v součastné době dolů, ten porost pichlavých ostružin už tam dávno neroste a zdejší hajný je už úctyhodný pán.

Václav Ziegler