Povídání V. Zieglera na duben: Betlémské skály - Zdenčina skála a meandr Jizery

Zdenčina skála vyhlídka

Na okraji Betlémských skal, v nadmořské výšce 380 m n.m., přibližně 4 km severovýchodně od Turnova při červeně značené turistické cestě na Kozákov, leží asi 10m vysoká skála upravená na vyhlídku. Cestou ke Zdenčině skále vede přes úzkou lávku mezi dvěma skalními bloky skalními schody. Výhled především na údolí řeky Jizery a za ideálních podmínek až na Ještěd. 


Vyhlídka je situována v křemenných pískovcích teplického souvrství (tzv. hruboskalského kvádru), které leží navápnitých pískovcích a písčitých vápencích jizerského souvrství a případně bazálních vápnitých jílovcích teplickéhosouvrství. Ty jsou zde k vidění jen velmi vzácně a jsou velmi nenápadné. Těleso křemenných pískovců má mocnost asi 140 m. Jizera se postupně zařezávala do kvádrových ajemnozrnných vápnitých pískovců. Jde o

geologickou lokální zajímavost. V pískovcích se vyskytují i odkryté konkrece, dobří pozorovatelé si všimnou i šikmého zvrstvení horniny, při které jsou šikmé polohy, tak zvané klinoformy, v hornině ukloněny k jihozápadu pod úhlem 12 - 15°.

Jak se tam dostat? Když se vydáte do Klokočských skal od západu (od Turnova po turistické červené značce), jako první narazíte na slepou odbočku ke Zdenčině skále. Než k ní dojdete, uvidíte kolem sebe spoustu malých skalnatých údolíček. To jsou takzvané Betlémské skály. Dobrodružnější povahy zde mohou slézt z cesty a prozkoumat některé z těchto údolí. Najdete zde spoustu pozůstatků po trampech, kteří zde v létě občas přespávají a dělají ohýnky.

Ze Zdenčiny skály je také krásný výhled do údolí Jizery, vytvářející ve svém zdejším kaňonu meandr mezi vrcholy Zbiroh (453 m n. m.) a Na Chocholce (400m n. m.). V dálce je vidět i masiv Kopaniny (657m n. m.). Vrcholové plato vyhlídky je jak dělané na přestávku a svačinu. Pod skalou je i stromy omezená vyhlídka na druhou stranu k Turnovu a zámku Hrubý Rohozec.

V Klokočských skalách nejdete oproti jiným skalním městům Českého Ráje pod skalními věžemi a nezakláníte krk, ale jdete přímo po jejich vrcholcích. Pískovcová tabule se tu na hodně místech teprve rozděluje na jednotlivé věže.

Rostou zde květnaté bučiny, je zde pěstována především borovice. V okolí skalní vyhlídky roste žebrovicerůznolistá a ohrožená česká orchidej prstnatec májový, která patří mezi zvláště chráněné druhy a nacházíse i na Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky.

Skalní vyhlídka byla pojmenována podle mladé dívky Zdeničky z nedaleké vesnice, která ze skály, kvůli nešťastné lásce,skočila dolů. O jejím dalším osudu jsou pak dvě verze, které jsem slyšel už dávno v turnovském muzeu. Znám dobře i jejich autora. Podle první se nešťastná dívka zabila. Podle druhé však spadla do bujného porostu malin a ostružin, ze kterého ho ji vyprostil mladý myslivec, a Zdenička se zanedlouho stala mladou paní myslivcovou a povila svému zachránci osm pěkných dítek, které v lásce a bázni Boží vychovali.

Dobře však vám radím, neskákejte v součastné době dolů, ten porost pichlavých ostružin už tam dávno neroste a zdejší hajný je už úctyhodný pán.

Václav Ziegler

 


Vytvořeno 30.3.2023 16:41:36 | přečteno 225x | romana.proskova
Přihlášení Cookies