Profil tvoří vysoká stěna těsně při železniční trati a vystupují v ní polohy středního turonu (jizerské souvrství české křídové pánve). Jde o mimořádně dobře zachovaný profil tímto souvrstvím. Odkryty v něm jsou šedé, jemnozrnné, vápnité pískovce až siltovce s nepravidelnými čočkami tvrdých, jílovito-písčitých vápenců – vše je střední turon české křídové pánve, souvrství jizerské. Jde rovněž o bohaté naleziště fauny středního turonu. Vedle nálezů četných mlžů se zde nacházejí amoniti Lewesiceras peramplum, Scaphites geinitzi, nautilidi Eutrephoceras sublaevigatus, Deltocymatoceras rugatus, ježovky Cardiaster anachytis, Micraster michelini, Hemiaster plebeius, raci rodu Protocallianassa, plži rodů Turritella, Leptomaria a dále ramenonožci, serpulidi, mechovky, živočišné houby a další. Je to rovněž naleziště velkých, v průměru až metrových, schránek amonita Lewesiceras peramplum a stratigraficky významného mlže Inoceramus (Inoceramus) lamarcki. I jejich schránky bývají až 1 m velké. Je to významná geologická lokalita národního významu a paleontologická lokalita mezinárodního významu.

Kromě mimořádně zajímavé geologie a paleontologie je i dosud výskyt vápnomilné flóry. V minulosti zde kvetly i koniklece luční české. Poslední trsy vzaly za své v první polovině 20. století. Také bezobratlá fauna, prezentovaná např. otakárkem fenyklovým, vřetenuškami, brouky listokazy, zlatohlávky, střevlíkem měděným či střevlíčky, samotářskými vosičkami a včelami a pavouky skákavkami, běžníky či západníky je velmi zajímavá.

Kromě toho se nad profilem tyčí zámek Hrubý Rohozec, postavený ve stylu empíru s barokní kaplí a anglickým parkem.

Ale ten geologický profil je moc krásný, stejně jako ti amoniti!

Václav Ziegler