Nejčastěji jsem se setkával s čerty. Čerti jsou v Českém ráji spravedliví a těm, kteří to potřebují, pomohou. Ale jsou tady i další bytosti jako vodníci, loupežníci, skřítci, víly, kouzelníci, ba dokonce i jeden drak. Ten se však příliš neukazuje, nerad by totiž přišel o svou poslední hlavu. Všechny ty bytosti znám už mnoho, mnoho let. 

Ale zhruba před deseti roky jsem objevil nedaleko Všeně, v lese za kostelíčkem, chráněný rybníček co jmenuje se Vústra. Je tady krásně, tajemně, a když se jeden nebojí klikatých kořenů, spadlých skal a temných zákoutí, může zde pozorovat bytosti, se kterými není žádná řeč. Jsou to Vústry. To jsou bytosti, které mají ženské tělo, leč bezpohlavní. Některé jsou tvarovány lepě, jiné mají těla starých ženštin. Vesměs však mají protahovací přední končetiny, na rozdíl od těla. Končetiny mohou natáhnout nekonečně daleko zvláště, když chtějí někoho či něco uc hopit do ruky, které se u nich v mnohých případech podobá spárům (ale pětiprstým) jestřába, které při pohybu po dřevě, kovu či kameni vydávají nesnesitelný škrábavý zvuk. Jsou to bytosti poloprůsvitné a poloprůsvitnými látkami, šitými nejpravděpodobněji z letních či podzimních mlh (jarní mlhy bývají průsvitné a to by velmi rychle odhalilo jejich absenci pohlaví). Barev jsou bílých nebo černých či jejich vzájemných přechodů. Bílé Vústry nejsou nebezpečné, mívají pěkně tvarované ženské tělo a spíše pozorovatele či vyhlédnutou oběť svádí a dráždí a pak se jí vysmějí, zato tmavě šedé či dokonce černé věst í nebezpečí, ba i smrt. 

Přes svou poloprůsvitnost jsou to bytosti slizké a jejich sliz je zejména u tmavěji zbarvených velmi patrný a ulpívá na předmětech, kterých se Vústra dotkne. Je to zejména nepříjemné pro lidi, jichž se Vústra dotkla. V některých případech sliz nepříjemně páchne bahnem a bývá zeleně zabarven sinicemi. U světle zbarvených, zvláště bílých, Vúster se dostavuje pocit vůně, zejména vůně fialek či mladého dívčího, ba panenského těla. Vústry se pohybují rychle a neslyšně vzduchem aniž by se dotýkaly země.

Někdy se Vústry mohou zhmotnit. Tehdy se z nich stávají neupravené, většinou hubené, ženské bytosti, tentokrát už neprůsvitné včetně zahalení (takže nelze u nich zjistit, zda mají či nemají pohlaví). Jejich oči hledí na kolemjdoucí nepřítomně, spíše jejich zrak prochází tělem pozorovaného Vústrou. Barva očí je namodralá a panenky v nich jsou zcela nezřetelné. Koutky úst míří k zemi a většina těchto Vúster má tenké volavčí nohy. Velmi často se vyskytují s cigaretou v ústech (mám podezření, že právě proto se zhmotňují) a páchnou pak vesměs cigaretovým kouřem a nespecifikovaným zápachem je načichlé i jejich zahalení. Pařáty se mění v pětiprstou kostnatou ruku, která však slizu nepostrádá. Zhmotnění u Vústry však netrvá dlouho. Snad rychle vyčerpává její energii a tak dotyčná bytost ji musí někde získat. Získává ji v hnilokalu rybníčku Vústra. Ale budete-li se chovat tiše, jak se v přírodě chovat člověk má, nic vám neudělají. Tak se nebojte a vyrazte na procházku Českým rájem za poznáním tajemných bytostí. Červenec je k tomu jako dělaný!

A poučení? Strašidla jsou mezi lidmi, mezi tajemnými bytostmi strašidel nenajdete. Ale pozor na Vústry!

Krásný červenec Vám všem ze srdce přeje Váš Václav Ziegler.

Narozen 22.9.1944 v Pečkách. RNDr., kandidát geologických věd, docent obecné geologie. Doc. RNDr. Václav Ziegler, CSc. je skutečným znalcem přírody Českého ráje a Podkrkonoší.
Dlouhé roky pracoval v Muzeu Českého ráje v Turnově, byl prvním profesionálním pracovníkem CHKO Český ráj a nyní je dlouhodobým předsedou správní rady Geoparku UNESCO Český ráj. Nepřetržitě sleduje a studuje přírodu Českého ráje a Podkrkonoší již od počátku šedesátých let minulého století.Václav Ziegler je znám jako skvělý vypravěč a popularizátor přírody.

Zdroj životopisu: kosmas.cz