Je vidět, že díla přírody daleko přetrvají díla lidská, neboť vrch Bradlec zde stojí více než 15 milionů let, pocházejíc z mladších třetihor. Sám čedič je výborná hornina, vhodná pro stavby nejrůznějšího druhu, zejména na cesty, zdi a jim podobné lidské výtvory. Proto zde byl v minulosti založen lom a možná, že se zde bral stavební materiál i k výstavbě samotného hradu. Lom na kopci Bradlec najdeme 300 m východně od křižovatky v obci a 700 m zjz. od vrcholu kopce. 

Starý, částečně zarostlý, stěnový lom, je založený v komínové brekcii. Taková komínová brekcie je tvořena nesouvislými sopečnými produkty (tufy, sopečné pumy, sopečný popel i ostrohranné úlomky utržených hornin, kterými magma k zemskému povrchu procházelo. Lom by založen při úpatí Bradlece nedaleko Bradlecké Lhoty. Zdejší komínová brekcie třetihorního čediče vytvořila na styku se sedimenty karbonu a permu nejen vypálené horniny, tzv. porcelanity a v komínové brekcii se daly ještě v nedávné minulosti nalézt krystaly nerostů jako je například amfibol, apatit, magnetit a dokonce i jehličkovitý, narůžovělý natrolit.

Po severním úpatí vrchu Bradlec je poměrně úzké koryto Bradleckého potoka vyplněné štěrkopísky až písky. Potok teče přes místní koupaliště, protéká nivou těsně na úpatí hory Bradlec a vlévá se Ploužnického potoka. V obou potocích byly nalezeny pyropy (české granáty) a spolu s nimi i magnetit, ilmenit, limonit a další podobné nerosty. Zrnka pyropů jsou veliká okolo 1 mm, okrouhlá, v různých odstínech červené barvy s přechody do fialového či žlutého zbarvení. Byly studovány ukázky pyropů z náplavů mezi Bradleckou Lhotou a nedalekými Kyjemi, odkud přitéká Ploužnický potok a byla zjištěna podobnost s pyropy ze Sibiře, což opodstatňuje domněnku o výskytu kimberlitových těles, či jejich útržků ve zdejších komínových brekciích. Vrch Bradlec i zdejší potoky jsou vedeny jako mineralogická naleziště národního významu.

Václav Ziegler