Zdejší rybníky byly založeny v příznivých hydrogeologických podmínkách na velmi slabě propustném podloží z vápnitých jílovců a slínovců svrchně turonského stáří, které v okolí rybníků tu a tam vystupují na povrch a lze v nich, s jistým úsilím, hledat svrchnoturonské zkameněliny. Rybník napájí říčka Žehrovka, která sbírá své vody ze svodnic v Českém ráji a za hrází rybníka se po asi 800 metrech vlévá do řeky Jizery. V minulosti protékala říčka napříč rybníkem, dnes je Žehrovka odkloněna a obtéká rybník obtokem strouhou po jeho severní straně.

Rybníky jsou významnou hydrogeologickpu lokalitou a zároveň lokalitou s chráněnou faunou a flórou. Rostou zde mokřadní rostliny typické pro zdejší krajinu. Výskyt zevaru nejmenšího (Sparganium minimum), žebratky bahenní (Hottonia palustris), ostřice Davallovy (Carex davalliana), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), všivce bahenního (Pedicularis palustris) a kruštíku polabského (Epipactis albensis) vypovídá o rostlinném bohatstvf zdejšího území.

Průzkumy živočichů nedávno provedené potvrdily výskyt 112 druhů obratlovců, z toho 95 druhů ptáků – z nichž vynikají zejména moudivláček luční (Remiz pendulinus), moták pochop (Circus aeruginosus), chřástal kropenatý (Porzana porzana), potáplice severní (Gavia arctica), hohol severní (Bucephala clangula), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), orel mořský (Haliaeetus albicilla), orlovec říční (Pandion haliaetus), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), husice liščí (Tadorna tadorna), rybák černý (Chlidonias niger), volavka popelavá (Ardea cinerea), která má zde hnizdiště. V posledních letech zde také hnízdí u nás vzácný jeřáb popelavý (Grus grus). Na území ČR se jeřáb popelavý objevoval až do 80. let 20. století pouze jako řídce protahující druh, od roku 1981 je vzhledem k výskytu v hnízdní době možné usuzovat na hnízdění. To však bylo poprvé prokázáno až v roce 1989 u Doks, a v následujících letech i na jiných lokalitách Českolipska: roku 1990 v Heřmaničkách, v roce 1997 opět v Doksech, roku 1999 ve Starých Splavech. Českolipsko je hlavní hnízdní oblastí i v současné době (od roku 1999 zde pravidelně hnízdí minimálně 6 párů), dalšími oblastmi jsou Děčínsko, Chebsko, Královéhradecko, Mladoboleslavsko, Strakonicko a Hodonínsko. K hnízdění vyhledává rašeliniště a rákosiny u jezer, rybníků a řek v lesnatých oblastech, což je také u Žabakoru.

Vznik rybníka se datuje do 16. století, kdy byl založen hlavně se záměrem chovu ryb. V roce 1998 bylo území rybníka Žabakor a sousedního malého rybníka Oběšenec vyhlášeno přírodní rezervací.

Václav Ziegler