Nejnápadnějšími geologickými útvary jsou skály Příhrazského skalního města, které jsou druhohorního (křídového) stáří a tvoří je pískovce a slepence. Hřbet v pískovcích Příhrazských skal nad obcemi Branžež a Zakopaná je zpevněn třetihorní bazaltovou (čedičovou) žilou o tloušťce asi jednoho metru. Žíla pronikla křídovými horninami ve směru východo-severovýchod – západo-jihozápad v délce asi 2300 m. Začíná přímo nad obcí Branžež a po několika krátkých přerušeních a uskočeních končí asi 850 metrů jihozápadně od zámečku Belevue. Vzhledem k velmi malé mocnosti chladla žíla velmi rychle, a proto velká část minerálů nestačila vykrystalizovat, místo nich je v hornině přítomno velké množství skla. Stáří žíly bylo metodou K-Ar stanoveno na zhruba 11 milionů let. Na kontaktu bazanitové (přesněji limburgitové) žíly s okolními pískovci došlo k vysrážení goethitu. Goethit patří mezi minerály železa, jejichž metalurgické zpracování je energeticky nejméně náročné. Doklady o zpracování železných rud z oblasti Příhrazkých skal a Žehrovského lesa se našly u Všeně a Sedmihorek. V důsledku těžby kamene pro zpevnění cest a také těžby železné rudy, dnes žíla (podobně jako všechny čedičové žíly v této oblasti) nevytváří skalní stěnu, která by čněla z méně soudržných pískovců, ale tvoří v pískovcích dlouhé, asi dva metry široké příkopy. Pouze na několika místech zůstala čedičová hornina zachována. Nicméně tato geologická zajímavost by neměla uniknout zdejším přátelům přírody a ani náhodným návštěvníkům. Moc něco takového k vidění v naší přírodě není.

Václav Ziegler