Intenzívní sopečná činnost probíhala na území geoparku několikrát a v různých geologických obdobích. Nejvýznamnější fáze vulkanických projevů probíhaly ve svrchním paleozoiku a kenozoiku, najdeme zde však vyvřeliny i ze starších období.

Usazené horniny pokrývají velké části území geoparku. Některé dosahují značných mocností, jsou různého charakteru a stáří, obsahují zajímavý a vědecky cenný fosilní záznam a jsou významným zdrojem nerostných surovin, včetně vody. Díky zvětrávání sedimentárních hornin vzniká také množství geoturistických atrakcí.

Mineralogické bohatství geoparku je vázáno zejména na vyvřelé horniny, ať už se jedná o paleozoické melafyry, nebo kenozoické bazalty. Od pradávna zde lidé sbírají a zpracovávají acháty a jiné odrůdy křemene, těží pyropy, železné rudy či zlato, a minerálním roztokům vděčíme také za zachování některých zkamenělin.

 

Díky několika obdobím, kdy byly vhodné podmínky pro usazování hornin a fosilizaci rostlinných i živočišných pozůstatků, vděčí geopark za velké množství zkamenělin, které se na jeho území nacházejí. Světovým unikátem jsou zkameněliny zachované v přeměněných horninách z období staršího paleozoika, vědecky významné jsou však i další.

Voda je od pradávna významným geologickým činitelem, který povrch naší planety ovlivňuje neustále. Významně se podílí na chemickém i mechanickém zvětrávání minerálů a hornin, jejich transportu na jiná místa a nakonec i na jejich opětovném ukládání ve formě sedimentárních hornin. Díky činnosti vody vznikají i mnohé geoturistické atrakce, např. jeskyně či skalní města.

Přestože území geoparku není vyhlášenou krasovou oblastí, které jsou výskytem jeskyní zpravidla proslulé, nachází se i zde množství různých jeskynních útvarů, které mají různou velikost a různý původ vzniku. Některé z nich jsou významné i z hlediska archeologie a unikátní v rámci celé České republiky.