Johanitská komenda v Českém Dubu je částečně zachovalým komplexem budov ze 40. let 13. století, vystavěných rytířsko-špitálním řádem Rytířů sv. Jana Jeruzalémského (Johanité). Dnes patří k nejstarším dochovaným středověkým objektům na severu Čech. Z dochovaných částí jsou nejvýznamnější pozdně románská kaple sv. Jana Křtitele a tzv. „Velký sál“ románsko-gotické klášterní budovy, v němž mohou návštěvníci dodnes spatřit původní klenutí s klenebními pasy, středověká okna a další historické stavební detaily. 

Komenda v Českém Dubu byla součástí systematického sledu míst spravovaných johanity. Tento řád měl, vedle ryze náboženské složky, za povinnost vojensky chránit svěřené území a poskytovat špitálnické služby, k nimž se řadilo také občerstvení poutníků a poskytnutí noclehu.  Aby byla zajištěna bezpečnost stezek a dostupnost poskytovaného zázemí, byly johanitské komendy stavěny ve vzdálenosti cca 50 km od sebe, což odpovídalo jednodenní pouti obchodníků. Na kupecké stezce procházející zdejší krajinou plnily uvedený účel komendy v Praze, Mladé Boleslavi, Českém Dubu a v Žitavě.

Současně se založením zdejší johanitské komendy vznikla na jejím předpolí osada nazývaná (Nová) Světlá, která se stala základem pozdějšího města Český Dub.

O dobovém významu johanitské komendy v Českém Dubu svědčí fakt, že je v roce 1357 poctil svojí návštěvou císař Svaté říše římské a český král Karel IV. 

V následujících dobách však českodubská komenda postupně ztrácela na významu a svého definitivního zániku se dočkala za husitských válek. V roce 1425 komendu opustili poslední řeholníci, kteří museli uvolnit místo pro zbudování panského sídla husitského velitele Jana Čapka ze Sán, tzv. Krucemburk. Následovalo několik let tahanic o toto panské sídlo, přičemž roku 1429 následovala poslední husitská pohroma, kdy sirotčí vojsko vyplenilo Český Dub. Krucemburk byl zajisté předmětem velkých bojů a jeho osudem bylo skončit v troskách. 

V 16. století nechal na místě bývalé komendy majitel českodubského panství Jan z Operštorfu vystavět renesanční zámek s pivovarem. Zámecké budovy bohužel zanikly při devastujícím požáru Českého Dubu v roce 1858. Na počátku 20. století byl na místě původního východního křídla komendy vystavěn městský činžovní dům.

Pozůstatky ze starých listin známé, leč historií ztracené středověké komendy, byly znovuobjeveny teprve v roce 1991. Tento doslova senzační „objev“ tehdy učinil ředitel místního muzea PhDr. Tomáš Edel. Stalo se tak po dlouhých letech jeho historického i fyzického pátrání, s přispěním štěstí, které přeje připraveným, zejména však díky jeho vytrvalosti a neutuchajícímu nadšení a zápalu pro věc. Pod nic neříkající novodobou zazdívkou jednoho z místních sklepů tehdy narazil na dávno ztracený svět - skrze provedenou sondu poprvé zahlédl jím tolik let hledanou, dlouhá staletí nezvěstnou komendu dubských johanitů. 

Dopoledne 10. října 1991 vstoupil se sadou majzlíků a kladiv do zámeckého sklepa. Na osu klenby východní stěny přiložil k tvrdé cementové omítce ostří majzlíku a během několika okamžiků, jako když se otevře železná opona národního divadla, odpadla cihlová zazdívka, do ploché stěny sklepa se najednou vbořila hluboká okenní špaleta a Edel  pohlédl do 13. století. Místo očekávaného malého fragmentu nebo klenbičky se za několik týdnů práce objevila celá místnost se třemi mohutnými křížovými klenbami. 

Překvapení kolem nalezení domněle již dávno zaniklé komendy však ještě nemělo být konečné. V roce 2003, při archeologických vykopávkách v areálu, byl učiněn další nevšední nález. V jednom z hrobů uprostřed johanitského areálu byl nalezen vzácný románský ostatkový kříž zdobený drahokamy, emaily a plastikou korunovaného Krista; vloženou relikvií byla část dřeva Svatého kříže. Velkou záhadou českodubské komendy zůstává, komu patřil hrob, v němž byla tato vzácnost nalezena. Šokujícím poznatkem je totiž skutečnost, že hrob uprostřed mužského kláštera nepatřil žádnému z johanitských rytířů, nýbrž ženě! 

Mimořádný nález pozdně románského dvoupodlažního paláce a kaple českodubské johanitské komendy a současně ztotožnění jejího zakladatele s výraznou osobností markvartického velmože Havla, manžela sv. Zdislavy, představovalo v roce 1991 zásadní obrat v nazírání na význam Českého Dubu. Vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 476/92 Sb. bylo historické jádro lokality prohlášeno za městskou památkovou zónu a v červnu roku 1995 byl dokončen Program regenerace MPZ Český Dub. Dlouhodobě zanedbané historické sídlo se po půl století nezájmu začalo společnou vůli mnoha stran probouzet k životu. 

Johanitská komenda v Českém Dubu je přístupná veřejnosti od roku 1993, kdy se stala odloučenou expozicí Podještědského muzea. Obojí je ve správě Podještědského muzea a knihovny, příspěvkové organizace Města Český Dub.