Kopec Kozákov (744 m n. m.) je geologicky a mineralogicky významná lokalita s mnoha výchozy na svazích. Je součástí geomorfologického celku zvaného Ještědsko-kozákovský hřbet. Na jeho geologické stavbě se podílejí horniny tří útvarů: permu, křídy a neogénu. Nejvíc zastoupenou horninou jsou permské andezitoidy (melafyry). Ty jsou dnes odkryty zejména ve Votrubcově lomu na jižním svahu Kozákova. V žilách a mandlích se nacházejí drahokamové odrůdy křemene (achát, jaspis, chalcedon, ametyst, kašolong, záhněda aj.) a jiné minerály (zeolity, kalcit atd.). Na západním svahu jsou permské andezitoidy překryty křemennými pískovci peruckých a korycanských vrstev se zbytky flóry a otisky mlžů. Tyto horniny vystupují ve zlomově omezené kře až téměř k vrcholu. Jsou v nich pozoruhodné pseudokrasové a archeologicky významné jeskyně Babí a Kudrnáčova pec a ve skále vytesaná světnička Drábovna. Pod Drábovnou je kaňonovitá rokle Měsíční údolí. Vrcholovou část Kozákova a část jeho východního a severního svahu tvoří neogenní čedič s četnými útržky peridotitu (tzv. olivínové koule). Kozákov jako mineralogickou lokalitu znali již umělci v době Karla IV., kdy se využíval zejména místní jaspis. Ozdoby a reliéfy z něj vyrobené nalezneme na artefaktech ve sbírkách po celé Evropě.