Zářez lomu představuje téměř 80 m vysoký profil, v kterém jsou odkryty spraše, vápnité jílovce březenského souvrství, žluté „slévárenské“ pískovce a nejníže ležící bělošedé „sklářské“ písky, které lom těží. Na stěnách jsou často patrné sedimentární textury, např. různé typy šikmého zvrstvení. Místy jsou hojné ichnofosílie i pravé fosílie, zejména mlži. Mezi jedinečné jevy patří vznik podzemních kanálů a pseudokrasových prostor dosahujících výšky 15 m a délky 300 m, což je řadí k největším v Českém ráji. Na tyto podzemní kanály navazují sufozí a podpovrchovou erozí vzniklé propady (pseudozávrty) a prvotní stádia roklí na lomových stěnách. Na písčitých osypech lomových stěn či odvalech je možné po dešti spatřit malé zemní pyramidy a provazce pískotoků, za větru se tvoří čeřinová pole. Voda vytékající z podzemních kanálů vynáší písčitý matriál, který se usazuje ve formě delt. Je tak možné přímo v lomu modelově studovat vznik podmořských deltových těles křídového stáří, které daly vzniknout pískovcům Českého ráje.